"Bude dítě které se nikdy nevyrovná se zlem ... nebude primitivním mazlem... třebas bude trpět ... vidí věci ze všech stran... chce mít čisté svědomí"; báseň o schizofrenii - B.Petroš
Nu, pokud se jedná o rodiče s dítětem klasifikovaným jako schizo-cokoli-ní, pak jde o velmi kladně hodnotitelný náhled, a aj, možná až přeceňování u nedůkladného povrácení vlastního trpitelství. Nedůkladné pro ten prasečí chlív procedur a psychotechnických direktiv, které zavádí farmaceuticko - izolační státní trestní podaparát, zvaný mýlivě ("my taky Freud") Psychiatrie.
Totiž nechce naprosto mít čisté svědomí, tzv. kdokoli z blázince, nebo-li schizoaffektik, pouze považuje takový člověk bez vaší "společenské flexibility", s kterou si "odpouštíte své přestupky", pouze bez těchto vše pro pohodlí si zobecňujících pohledů a psychotechnik, bez těchto "ó neskonale mocný světe vem si kus mého přesvědčení (a srdce)" bez těchto dovolenek cizím řezat do mne a nechat si zarecitovat "já chci, já chci", pouze bez těchto pohodlností a "volných prahů velikosti a těsných futer blízkosti" - pouze bez tohoto takový člověk o každý svůj poznatek pečoval, mnohdy i z "trucu" na vašich starých výslovných ideálech, ó rodiče, lpěl, a o ně se s vámi přel. Pouze slepil každé slovo svého poznání tak, že nedovolil do sebe nechat pro zjednodušení řezat, byť by jej tento odboj proti nábožnému zotročení za zdí pseudosvobod a pazájmů - měl státi život.
"Mé zásady jsou Já; Chci mít logicky nerozporné zásady; Vaše léčení je právě kladení rozporu sem-tam; Nenechám si nikým ani svým životem po názoru či metodě sahat"
Ovšem: společnost definovaná potřebou nejobecněji nejprostřednějších, společnost bez jediného zákona a soudu vztahujícího se k vytváření či předávání názorů, pohledů, cest či myšlenek, společnost taková musí pro tento svůj střed odehrát divadlo nemoci a léčení na vyšším typu. Co také, když takoví lidé nedělají (ve svých mystických lapsech obracení vnitřních pojmových struktur odspodu) nic, co más smysl (žraní, soulož, kriminalita, měšec). Vděčně je tedy společnost zamřížuje, a pak hledá vše, co může patřičnost mříží navodit zpětně (málokdo dostává se na psychiatrii s hlediska soudem recidované nebezpečnosti; sebevrahy vyjímám, chtějí-li pryč, nechť se děje cokoli, pryč s doktory).
Sem patří klišé "bludů" - vlastně souhrn toho, čemu společnost nechce naslouchat, ať už pro specialitu oboru, tak pro ostrost kritiky, čili osobní zášť kritizovaných (ačkoli byla kritika nejčastěji velkomyslně veleobecná a citlivě nabádala k nápravě maličkosti u pohledu společnosti), tak pro složitost pojmových staveb a strategií cílů. Sem patří "halucinace"... nebudeme zde příliš setrvávat, jedni mají halucinace v hlavě - ti jdou za mříže a pod narkotika, a druzí je mají v myšlení - to jsou ti "duševně zdraví".
Filosof takové sousloví touží přinejmenším fašisticky vykázat ze života... Dává smysl pouze zlomeným kazatelům zlomenosti, přejmenované pouze "soběstačnou" ideologií na "smysluplnou aktivitu". Ano - tací jsou vyděrači. A toho se právě u "sch.p.d." nedočkáme.
A když už uvěznění projde celým prstencem zdůvodnění, včetně likvidace Freudovy školy a stavby obecně psychiatrického školství, tak nastupuje méně podstatná část divadla: léčení a pomoc. Jsou pokusy, jistě, odstranit některé přirozené duševní metody, jako ku př. halucinace, aby pacient potvrdil, že mu bylo pomoženo; ex post. My filosofie národ nazýváme vůbec právě mechanické (izolace a pod.) a technické (farmaceutika nucená) zásahy do těchto procesů subjektivního vědění "likvidace stavby", zpátečnictví a jinak destruktivní* činnost proti pojmu, jazyku, identitě, svobodě cílů a především všestranným bytostem.
Mnohem úspěšněji pak tito lidem průměru vyvolení pomocníčci zavádějí mezi členy nejbližšího okolí vyřazené a označené (nikoli stygmatizované, prostě vyřezané, odmítnuté a počmárané blábolem) - zavádějí mezi jejich přátele a příbuzné aparát poslušné úcty k vysvěcené a přesvěcené "obtíži" - ideologicky vysunuté nad všechny "zúčastněné" subjekty - aby starý církevní aparát viny zbaštil i přede vším i příbalový leták: poslušnou potřebu diplomovaného vysvětlení, kdykoli má nastat v rodině kolem objektivní (závist) nadzátěže nějaký (správně - bez ps) personifikovaný egoistický konflikt (zájmů).
Rodiče jsou v společenské převaze, neboť nejčastěji odmítají (většinou oprávněni) dále uvažovat, že konflikt nastal mezi: názorem a zájmem (dítěte a rodiče). Protože se tedy rodiče s dítětem neshodnou na objektu sporu; Nevnutí mu svůj zájem, v obecném znění "nevysvětlí všestátní věčnou zažitou nutnost" všech složitostí, které dítě jako předpoklad dalšího vyrovnání sporu, o kterém možno i tvrdí, že ani neexistuje, hodlá rozebírat a kritizovat.
Jistě, součástka zaběhlá v tak či onak nesmyslném a bolestivém lámacím stroji považuje cíle svého následníka za nutně stejné, zatímco kritiku či zápas, či útěky od vlastního stroje za sobě nemyslitelné, čili podružné - a patřící tak asi k rozjímavé kávičce, pokud ne vůbec s někým jiným, co nejdále. Proto tedy nazýváme usedlé přijímání "systému světa" a průměrného k němu slátaninového světonázoru ruku v ruce s přesvědčováním o pragmatické schopnosti -- i kdyby byla, kdepak se jí učí? nikde, nadto neexistuje -P.Z.--- a nutnosti změnit (82) záměr, nad definitivně materiální polévkou sporu - vnucováním rodičovského zájmu (o sebe).
Protože ztěží lze z takového rodiče při až psychiatrické zručnosti vydolovat, zda na př. "když nebudu pracovat, poleze to rodičovi do peněz, a to nelze udržet, když staraný neprojevuje srozumitelnou snahu"..zvláště když trváme na jasném a ostrém výkladu oněch protože. Rodiče nejvýše trpí nad svým zklamáním se u rozmělnění ideálů v podstoupení otroctví; v tom bodě, že vnucování výhrůžek musí přednášet jako vůbec odhodlaný Zájem.
Dodejme akorát, že poslední hrou na pomoc nikoli ex post ale ex intra (k uvěznění a sedaci) je důkladné vymývání mozku rodičům spoustou recitovaných slepenců cizích slov, a přikováváním k drogové "moderní naměřené" naději, která má optimálně své fáze, poruchy, indikace a aby se koza... - svou pravděpodobnou platnost.
"Výzkum pokračuje!" .
A ano. Ach, testování chemikálií na lidech bez jejich svolení pokračuje především, nadto tzv. psychiatrické obci až exhibicionasně odhalované tabulkami. Které vůbec jsou jediným vědeckým prvkem blázinecké trestologie. Zbytkově jsou ještě různě fašistickými metodami vklíněny do "učenců zdravého světa" pardon "myšlení" porty funkčního aparátu, takže si mnozí přivyknou proměnit se tu na svěřence rodičů, a onde na svěřence meziinstitučního pingpongu, který jistě - alespoň po zásluze - zvedne přítok státních peněz do rodiny.
- nezapomeňme (eh eh eh), že hlavním posláním fikční psychomedicinské struktury je přesvědčit dopadené ne-pro-státní filosofy o tom, že filosofové mívají titul a zaměstnání, a ne...
*) pokud hledáte ostrá slova na mé osočení, že ničit halucinace je protikulturní, pak pouze vězte, že 1. nevíte co to je 2. nehodláte to léčit psychotechnikou na požádání 3. ať vezmete kteroukoli třídu, a z ní "nemocného", existuje po světě 1000 míst, kde by prosperoval, ne-li kraloval národům. - ta zeď halucinace zdoživotňuje
